Letošní  zlatá mince 10000 Kč je věnována 1100. výročí začátku vlády svatého Václava.

O životě svatého Václava, jednoho z největších Čechů, toho víme překvapivě málo. Většina informací sice pochází z idealizovaných legend, ale i ty napovídají, jak naše vlast vypadala v 10. století – v době, kdy křesťanství zapouštělo kořeny a kdy probíhal dlouhý proces upevňování české státnosti… Přemyslovský kníže Václav proslul jako mírumilovný panovník obdařený řadou ctností, mezi nimiž vynikaly rytířskost, mravnost a zbožnost. Pěstoval víno a obilí pro svaté přijímání, pečoval o chudé, vykupoval otroky a budoval církevní stavby – například pražskou rotundu svatého Víta, předchůdkyni stejnojmenné katedrály. K ryzímu životu v duchu křesťanské víry vedla Václava jeho babička, svatá Ludmila, která ho vychovávala do té doby, než ji nechala zavraždit Václavova záštiplná matka Drahomíra. Zemi se po dobu Václavovy desetileté vlády dařilo – dokonce i poté, co byl vojensky poražen německým panovníkem Jindřichem I. Ptáčníkem. Suverenitu české země se mu tehdy podařilo zachovat za cenu toho, že se podřídil německé říši. To však nemohl přenést přes srdce Václavův mladší bratr Boleslav, který ho zradil a zavraždil. Bratrský svár, který vyústil v tragickou smrt knížete, pak z Václava učinil nedostižný ideál – jediného českého světce, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve, nebeského patrona české země a hrdinu, který, až bude Čechům nejhůře, vstane z mrtvých a přijde svému lidu na pomoc…

Autor : akademický sochař Zbyněk Fojtů